Gastronomie
Tento oborový den jsme si udělali výpravu až za Prahu do Zlonína, kde se minulý rok otevřela nová restaurace Zlonínský dvůr. Za tak krátký čas se stala vyhlášenou především díky svému jídlu, které zde připravují hlavně z domácích surovin a také díky jídlům mnoha unikátních chutí.
Připravili pro nás tzv. meal sharing, kdy jsme mohli ochutnat menší kousky od více jídel. Nejdříve jsme ochutnali sýrovou quesadillu. Na to následovaly místní hranolky s dvěma po domácku připravenými omáčkami. Hranolky zde připravují trochu jinak, než je znají děti z McDonaldu. Nejdřív je pomalu předsmaží a potom je dosmaží rychle, aby byly pěkně křupavé. Další místní specialitou byla žebra v domácí BBQ omáčce, která se připravují velmi pomalu v konvektomatu celých 14 hodin, aby maso od nich samo odpadávalo. Žáci velmi ocenili ochutnávku hovězího hamburgeru. Celou naši hostinu jsme zapíjeli domácí limonádou, kterou si sami připravují z čerstvého ovoce.
Po vydatném obědě jsme měli přednášku na téma gastronomie. Žáci, kteří by chtěli studovat tento obor, dostali cenné rady z praxe. Potom jsme se vydali domů. Oborový den se nám vydařil.
Lenka Zemanová a Tamás Besskó
|
|
|
|
Hranice umění
Na třetím oborovém dni jsme byli v Národní galerii Veletržního paláce v Praze Holešovicích. A bylo to jaksi zajímavé. Národní galerie je umístěna v budově Veletržního paláce, který byl postaven v letech 1925 až 1928. Probíhá zde více výstav a je zde hodně expozic, ale prošel jsem jenom nějaké, jako například: Moje tělo není ostrov (vytvořila Eva Koťátková).
Hned jak jsme vešli do MTNO (zkratka pro: moje tělo není ostrov), něco se mi nezdálo. Jako by tam byla blbá energie. Hned jsem chtěl odejít, ale dal jsem tomu šanci. První, co jsem zahlédl, když jsme vešli, byly stoly s pastelkami a papíry, bylo tam napsáno „Nakresli, jak se cítíš a pak to přidej na zeď příběhů ostatních“. Nic jsem nenakreslil, protože jsem to moc nepochopil. Pak jsem viděl zmenšený model celé expozice, hned mě napadlo, že zmenšeně vypadá jako tělová ryba (více v obrázku). A potom jsem šel do „hlavy“. Byla tam udělaná pelešárna z peřin a dřevěné podlahy. Z reproduktoru zněl příběh autorky o jejích pocitech.
Další výstava, kterou jsem navštívil, byla Květinová unie. Tato expozice se nacházela v Malé dvoraně a byla méně rozsáhlá. K vidění byla umělecká díla jako třeba židle ve tvaru květiny nebo koberec s uháčkovanou květinou, která vypadala jako květinový mužíček (viz obrázek).
Poslední expozice, kterou jsem navštívil, se jmenovala První republika. Výstava pojednávala o období první republiky.
Celá návštěva Národní galerie byla pro mě zajímavá, i přes to, že témata výstav nebyla zrovna aktuální pro mé zájmy.
Pak jsme se šli najíst do McDonalda a to nás bavilo všechny a byl to pěkný závěr příjemného dne.
Vojta Šatoplet, 7.C
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kam nás nohy zanesou
Na náš 3. oborový den byla naplánována turistika v Dalejském a Prokopském údolí. MHD jsme dojeli na Smíchovské nádraží a odtud vlakem do Řeporyjí. Odtud jsme vyrazili už pěšky Prokopským údolím po zelené turistické trase.
Po chvíli jsme ze zelené trasy uhnuli, abychom si prohlédli areál starých budov (bývalou Vápenku Biskup, Kvis & Kotrba). Odtud byly za kolejemi vidět dvě štoly, jedna zahrnutá kamením a do druhé byl zákaz vstupu. Potom jsme se vrátili na zelenou a uhnuli ke skalám, kde jsme chvíli zkoušeli hledat zkameněliny. Dále jsme míjeli i další skály, ale u těch už jsme nezastavovali.
Po pár kilometrech jsme došli k místu, kde jsme se potřebovali dostat přes potok. Tady se někteří rozhodli postaru potok přebrodit, ostatní šli přes most.
Kousek dál jsme narazili na sochy moderního umění - hranaté kamenné kostky postavené různě na sebe. Toto místo se jmenuje Bojiště – Polámaní panáčci.
Pak jsme pokračovali dál po zelené a po chvíli jsme procházeli kolem vojenské základny. Dále jsme narazili na místo, kde se dalo buď pokračovat po cestě, nebo přes tunel. Skoro všichni jsme si vybrali průchod tunelem, kde byla úplná tma. Naštěstí byl tunel krátký, takže bylo na konci vidět světlo, a tak se dal projít i bez baterky.
Kousek dál za tunelem jsme došli k Jezírku, které bylo ze tří stran obklopené skalami. Od jezera jsme odbočili směrem ven z Prokopského údolí a začali stoupat nahoru na vyhlídku. Ve stoupání jsme pokračovali tak dlouho, až jsme se dostali nahoru na skály, kde jsme si užili výhled na Prahu. Po vrcholcích skal jsme pak pokračovali dál, až jsme došli k místu zvanému Děvín. Tady podle pověsti kdysi stával středověký hrad Děvín.
Odtud jsme pak už začali scházet dolů ze skal a ulicemi města došli až do obchodního centra Nový Smíchov, kde jsme naši túru zakončili dobrým obědem.
text Lukáš Marek, 6.A; foto Mates Friedman a Jiří Zeman
|
|
|
|
|
|
Německé firmy působící na českém trhu
Dne 8. 3. 2023 se uskutečnil první oborový den v tomto novém kalendářním roce. Tento den se konal v Audi Porsche Praha Prosek. Společně jsme se s naší oborovou skupinou vydali autobusem na Ládví, z Ládví metrem na Střížkov a ze stanice Střížkov jsme šli kus cesty pěšky. Při příchodu na pobočku jsme byli přivítaní vedoucím prodeje zdejší pobočky. Ten nám řekl několik informací o jejich pobočce a pak nás zavedl na parkoviště, kde jsou zaparkovaná všechna auta. Po navštívení pozemku parkoviště jsme byli zavedeni zpět na pobočku, kde jsme si všichni mohli sednout do jakéhokoliv vystaveného auta. Po tom, co jsme si vyzkoušeli všechna auta, jsme se rozloučili a vydali se na cestu zpět do školy. Při příjezdu do školy si žáci devátého a osmého ročníku kontrolovali své oborové práce. Když kontrolování skončilo, zašli jsme si na oběd a ukončili jsme tento oborový den.
Patrik Pischnoth, 9.B
|
|
|
|
|
|
|
|
Netradiční sporty
Dne 8. 3. jsme s naší oborovou skupinou vyrazili do Malešic na lakros. Na hřišti na nás čekali dva trenéři a dva mladí hoši na výpomoc. Nejdříve nám řekli něco málo k lakrosu a jeho historii a poté nám dali lakrosky. Jako první, co jsme se učili, bylo sbírání míčků ze země lakroskou a následně jsme se rozdělili do dvojic a přihrávali si míčky. Mohli jsme si vyzkoušet házení na branku s brankářem a i bez něho. Po tomto začátku jsme si šli zahrát malinký zápas. Nakonec jsme poděkovali trenérům a panu učiteli, že nás sem vzal. Byla to super zkušenost s dalším sportem. Tenhle den jsme si všichni hezky užili.
Adéla Herbstová, 9.B
|
|
|
|
Peču, pečeš, pečeme - Vánoční cukroví
Tentokrát jsme pekli čtyři druhy slaného pečiva: Šunkové rohlíčky se sýrem byly nejjednodušší a zhltli jsme je ještě teplé. Tady je recept:
Listové těsto rádýlkem nakrájejte na čtverce 5 x 5 cm. Na jeden roh čtverce dejte kousek šunky a nastrouhaného sýra. Zaviňte, vytvarujte do podoby rohlíčku a dejte na plech s pečicím papírem. Rohlíčky potřete rozšlehaným vejcem a posypte solí, mákem nebo sezamovým semínkem. Troubu rozhřejte na 180 °C a rohlíčky pečte asi 10 až 15 minut dozlatova.
Sýrové tyčinky se dívkám povedly, klidně by zvládly ještě další várku.
Domácí pizza bez droždí se osmákům povedla víc napodruhé, dokonce ji vytvarovali do podoby srdce.
Slaný koláč - lotrinská quiche byl nejtěžší, tak se ho ujaly deváťačky. Přes určité pochybnosti se nakonec povedl.
Už se těšíme na další oborový den. Na závěr se pokusíme udělat dva dorty. Máme totiž pocit, že jsme tak trochu profesionální.
Z. Rumlová
|
|
|
|
Učitelem/učitelkou v mateřské škole
V rámci třetího oborového dne jsme navštívili třídy přípravného nultého ročníku v ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí a v odděleném pracovišti v Pernerově ulici. Na začátku dne nám děti ukázaly, co už všechno umí. Pomocí básniček řekly měsíce roku a předvedly různé říkanky. Následně plnily zadanou práci, vystřihování obrázků. Obrázky měly seřadit podle velikosti a nalepit je na papír. Každé dítě mělo svůj individuální postup. Někomu to šlo lépe a někdo s tím bojoval. My jsme mezitím neztráceli čas a učili se skládat vlaštovky. Posléze jsme to naučili i děti. Byly šikovné a moc je to bavilo. Vlaštovky se všem povedly a nakonec jsme je i vyzkoušeli. Samotné nás překvapilo, jak hezky létaly. Následoval aktivní pobyt na hřišti. Některé děti se bavily fotbalem. Druhá skupinka hrála na schovávanou. V základní škole u předškoláků se nám líbilo, děti byly moc hodné a šikovné. Užili jsme si to s nimi.
Za oborovou skupinu „Učitelem v MŠ“ Karolína Svobodová a Anna Rychetníková ze třídy VIII.A
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
|
|
Oborový miš maš
O 3. oborovém dni jsme se vydali s třemi trenéry zkusit americký fotbal.
Nejdříve jsme se šli rozcvičit jedním kolečkem okolo hřiště a dále jsme se protáhli. Následně nás trenéři rozdělili do tří skupin, v nichž jsme obcházeli stanoviště.
Na prvním stanovišti jsme se učili házet, na druhém chytat a na třetím jsme se učili, jak bránit v americkém fotbale. Dále jsme se učili pravidla hry a různé pozice hráčů, tedy co mají hráči na určitých pozicích dělat. Následně jsme se rozdělili na dvě skupiny (jedna, která brání a jedna, která útočí). V útočném postavení, neboli v týmu s míčem je jeden „centr“, který prohodí na začátku hry míč mezi nohama a pak běží rovně, aby odlákal obránce co nejdále od míče. „Quarterback“ je nejdůležitější pozicí, která rozehrává každou akci a po převzetí míče od centra míč přihrává dopředu, nebo dává míč další pozici, na kterou se hned dostaneme. „Runningback“ je pozice, která většinou přebíhá před „quarterbackem“ a někdy si od něj vezme míč. „Runningback“ má za úkol doběhnout s míčem v ruce co nejdál a následně dát buď „touchdown“ nebo míč přihrát. Dostáváme se ke dvěma pozicím „Wide reciever“ a „tight end“, kteří jsou v útočné linii a snaží se naběhnout tak, aby jim „quarterback“ míč mohl hodit.
Jsem moc rád, že k nám přijeli trenéři z týmu „Mustangs Prague“, kteří byli velmi ochotní nám se vším pomoci a něco nás naučit. Dozvěděli jsme se, že tento klub sídlí v Praze v Butovické ulici a je to jeden ze středních týmů tabulky v naší kategorii. Dále jsem se dozvěděl, že tento sport hrají dohromady kluci do 15 let v jednom týmu a až následně přecházejí do drsnějšího způsobu tohoto sportu. Do patnácti let se hraje tento sport tzv. flag football, to znamená, že hráči se nesnaží dostat na zem toho druhého, ale snaží se mu vzít praporek. Dále jsme měli možnost podívat se a vyzkoušet si dresy s chrániči a helmou, které nosí hráči při zápasech. Pak už jsme si jen vzali věci a šli do školy na oběd. Tento oborový den jsem si moc užil a jsem rád, že v této oborové skupině mohu vyzkoušet nové sporty.
Jonáš Zenker
|
|
|
|
|
|
Praha v proměnách staletí
Dne 8. 3. 2023 jsme se s oborovou skupinou vypravili na Staroměstské náměstí.
Po výstupu z metra na Václavském náměstí jsme se dali směrem na Staroměstské náměstí. Procházeli jsme mnoha uličkami, přes které jsme se dostali až ke Staroměstskému orloji. Bylo zrovna 9:00, a tak jsme se minutu dívali na odbíjení Staroměstského orloje.
V 9:02 jsme vstoupili na Staroměstské náměstí. Poté jsme dostali půl hodiny na prohlédnutí náměstí. Bylo tu mnoho zajímavých budov. Je tu Mariánský sloup. Je tu také Staroměstská radnice, kostel svatého Mikuláše, palác Kinských, dům U Kamenného zvonu. Lze odsud vidět Týnský chrám a náměstí Franze Kafky. Poté, co jsme si prohlédli Staroměstské náměstí, jsme se vydali ke Karlovu mostu, který jsme prošli tam a zpátky. Při tom jsme viděli spoustu soch a sousoší. Od Karlova mostu jsme se vydali ke Staronové synagoze. Byl odsud vidět Starý židovský hřbitov. Na tomto hřbitově je pohřbený rabbi Löw. Poté jsme se vydali ulicí Pařížská zpátky na Staroměstské náměstí. Cestou na Staroměstské náměstí jsme viděli spoustu známých a luxusních značek například Gucci a Halada. Když jsme se dostali na Staroměstské náměstí, tak jsme se vydali na Václavské náměstí.
Procházeli jsme ulicemi Melantrichova a Na Můstku. Poté jsme si mohli půl hodiny prohlédnout Václavské náměstí. Po prohlédnutí náměstí jsme vyrazili směrem na metro na Václavském náměstí. Po výstupu z metra na Ládví jsme přešli na autobusovou zastávku na Ládví. Zde jsme počkali na autobus č. 103. Vystoupili jsme na zastávce Ďáblice a vydali se směrem ke škole. U školy jsme oborový den ukončili.
Richard Švancara
|
|
|
