Dne 11. listopadu si připomínáme Den válečných veteránů. V tento den před sto sedmi lety došlo k podpisu smlouvy o ukončení velkého válečného konfliktu.
Válka roztrhla svět na dvě strany. Země Dohody – Francie a její kolonie, Britské impérium, Rusko, Itálie, Srbsko, Japonsko, Řecko a mnoho dalších a proti nim stály tzv. Ústřední mocnosti – Německo a německé kolonie, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Bulharsko a tak dále.
Válka skončila podepsáním příměří (dohodě o klidu zbraní – zastavení válečných akcí) dne 11. listopadu 1918 v 11. V době války zahynulo okolo 18,5 milionu lidí – z toho téměř 10 milionů vojáku.
Dnes si tento den připomínáme jako Den válečných veteránů, který se slaví zejména v západní Evropě, v USA a zemích Commonwealthu (což je volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií), kde je tento den znám také jako Den památky, Den příměří anebo jako u nás Den veteránů. Od roku 2004 si 11. listopadu připomínáme i u nás jako významný den s květem vlčího máku. Ale proč zrovna vlčí mák?
V roce 1915 napsal kanadský voják sloužící na západní frontě John McCrae báseň jménem Na flanderských polích. Již první verš zahrnuje zmíněné vlčí máky… („Na polích flanderských vlčí máky kvetou, tam mezi kříži, řada za řadou…“ – překlad: Jindra Svitáková).
A vlčí mák jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michaelová. V roce 1921 zvolil britský maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům.
V dnešní době tyto květy máku nosíme jako symbol úcty k válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu.
My jsme se 11. listopadu se třídou zúčastnili pietního aktu na Ďáblickém hřbitově v kruhovém čestném pohřebišti v centrální části, které lemují vysoké stromy.
Ďáblický hřbitov je druhý největší v České republice a čestná pohřebiště na tomto hřbitově jsou místem posledního odpočinku obětí nacismu, komunistického teroru z padesátých let a také zahraničních účastníků druhé světové války, jugoslávských a italských partyzánů a barikádníků.
Ve 14:00 přinesli nosiči věnců z České armády první věnce. Každý věnec byl umístěn na pietní místo. U pokládání věnců byli přítomni zástupkyně či zástupci pozvaných zemích. V rámci uctění památky zazněly i hymny jednotlivých zemí. Zastoupené státy byly – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Česká republika, Francie, Německo, Itálie, Kosovo, Severní Makedonie, Slovenská republika, Slovinsko a Spojené státy americké.
Přítomni byli i zástupci spolku „Souvenir Français“. Spolek „Souvenir Français“ byl založen roku 1887. François-Xavier Niessen chtěl zachovat památku padlých ve válce proti Prusku roku 1870. Od té doby se jejich poslání rozšířilo na snahu: 1. uchovat památku padlých za Francii, ať už francouzských nebo cizích obětí; 2. udržovat pomníky postavené na jejich památku; 3. předávat pomyslnou štafetu dalším generacím. V roce 2018, v prosinci, vzniklo místní sdružení „Souvenir Français CZ“, které v podstatě plní tato poslání zde v Česku.
Po pokládce věnců nastala minuta ticha. Na závěr pronesl francouzský velvyslanec krátký proslov. Na něj navázal přednes básně žáky francouzského lycea. Tím byl pietní akt ukončen.
Jolana Urbanová, 8. A
