Čtvrtý oborový den

Gastronomie

Čtvrtý oborový den jsme se vydali z Ďáblic pěšky do Březiněvsi. Počasí nám nepřálo. Pršelo. I přes to jsme se vydali do deště.

V Březiněvsi jsme navštívili restauraci Trattoria Famiglia, která se nachází  v ulici Na Hlavní u autobusové zastávky. Při vstupu do restaurace nás přivítala vůně čerstvě upečeného chleba. Hned u vchodu mají velkou pec, ve které pečou pizzy a jiné italské speciality.

My jsme si dali řízek s bramborovou kaší. Řízek v české gastronomii zdomácněl a existuje mnoho různých receptů, jak řízek připravit. Dokonce i Češi přispěli k nespočtu receptů. Vymysleli tzv. holandský řízek, který se připravuje z mletého masa a přidává se do něj nastrouhaný sýr. Právě díky sýru holandského typu se řízek jmenuje holandský.

Žáci si v praxi vyzkoušeli zásady správného stolování. Potom jsme se vydali zpět ke škole.

Lenka Zemanová a Tamás Besskó

Hranice umění

Na čtvrtém oborovém dnu jsme šli do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Muzeum bylo otevřeno 15. listopadu 2017 po tříleté rekonstrukci. V muzeu je kavárna a také knihovna, která je největší českou veřejnou odbornou knihovnou specializovanou na volné a užité umění, architekturu a design.

V muzeu nás uvítala paní a šli jsme si odložit věci do šatny. Hned poté jsme šli na výstavu „Řeč plakátu“. Na výstavě jsme se dověděli o vzniku a vlastnostech plakátu. Plakáty mají tři vlastnosti: text, obraz a barvy. Ukazovali jsme si filmové, ideologické a reklamní plakáty. Také jsme si řekli, kam se plakáty lepily, třeba na plakátové tabule nebo sloupy. Ukázali jsme si, že staré plakáty měly tmavší a nevýrazné barvy a jiné styly textu, zatímco novější plakáty měly pestřejší barvy, byly velice jednoduché a měly vždy přibližně jen tři barvy. Snažili jsme se vymyslet, co by plakáty říkaly, kdyby mluvily. Každý jsme dostali zmenšeninu reklamního plakátu a měli jsme tam dopsat, co si myslíme, že by říkaly. Tímto skončil náš program a vrátili jsme se zpět do školy.

Adam Kostěnec, 6. B

Kam nás nohy zanesou

Poslední oborový den nás čekala turistika v Kunratickém lese. Naši túru jsme začali v Písnici, kam jsme se dopravili metrem a autobusem. Nejdříve jsme navštívili známé velké vietnamské tržiště SAPA, kde jsme se ale moc nezdrželi. Kdo potřeboval, nakoupil si tady trochu jídla na oběd a pak jsme hned vyrazili směrem do Kunratického lesa.

Na okraji lesa jsme prošli kolem rybníka a pak pokračovali dál lesem. Potom nás čekalo kratší stoupání, až jsme dorazili k mostu. Most vedl ke zřícenině hradu, který dal kdysi postavit král Václav IV. Tady jsme se na chvíli zastavili, abychom si zříceninu prohlédli. Místu se říká Nový hrad u Kunratic a Václav IV. na něm pobýval od roku 1412. Roku 1421 byl hrad dobyt a vypálen. Pak už ho nikdy žádný panovník neopravil.

Od zříceniny jsme pokračovali dál lesem, nejdříve po rovině, potom dolů z kopce. Po chvíli jsme narazili na pramen Václavka, což je studánka s kamennou zídkou. Odsud jsme šli dál lesem a cestou sbírali kůru břízy, kterou jsme chtěli použít na plánovaný táborák.

Když jsme došli na vhodné místo, začali jsme připravovat ohniště. Nasbírali jsme menší větvičky, připravili nasbíranou kůru a hledali i klacíky na opékání. Nejdříve jsme zkoušeli rozdělat oheň pomocí křesadla, to se nám ale nakonec nepovedlo, a tak jsme použili zapalovač. Když se oheň rozhořel, začali jsme si chystat oběd. Většina si opekla špekáčky, někdo chleba nebo housku, nebo třeba i marshmallows. U ohniště se k nám připojila skupina dětí z jiné školy, a tak jsme se u táboráku občas trochu tlačili.

Po dobrém obědě jsme se vydali dál lesem až k obchodnímu centru Chodov a pak metrem zpátky do Ďáblic. I když nám počasí moc nepřálo, výlet jsme si užili.

text Lukáš Marek, 6.A; foto Mates Friedman a Jiří Zeman

Německé firmy prezentující se na českém trhu

Dnes jsme se věnovali již naposledy automobilovému průmyslu. Navštívili jsme autosalon firmy Mercedes-Benz na Chodově.

Svým pojetím je budova autosalonu a zároveň zázemí kanceláří ojedinělou stavbou. Jedná se o technologicky vyspělou a nejmodernější stavbu svého druhu v Praze, která má v přízemí velmi efektně vybudovaný show-room s vystavenými modely aut a zároveň velkým prostorem pro zákazníky a v horních patrech kanceláře pro prodejce.

V zadní části budovy a celého areálu se nachází autoservis, který je efektně rozdělen na příjem vozů s unikátním scannerem pro přijíždějící vozy v Česku,  lakovnou, opravnou a diagnostikou.

Byli jsme velmi srdečně uvítáni vedoucím pobočky a vedoucím prodeje. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a každá si prohlížela jinou část celého areálu. Za hodinu a půl jsme si stihli prohlédnout celé přízemí i se servisní halou.

Kolem 12.30 jsme se plni dojmů vrátili do školy na oběd.

Simona Sedlářová

Netradiční sporty

Náš poslední oborový den začal ráno v 8:30 hodin. V tento čas se naše oborová skupina sešla v ďáblické škole a mohli jsme vyrazit na mistní fotbalové hřiště, kde jsme se od čtyř hodných trenérů z Prague Mustangs učili základy amerického fotbalu. Nejdříve nám řekli, jak se hraje americký fotbal a že americký fotbal má hodně výhod například to, že může hrát hráč jakéhokoliv typu, jak silný, nebo hubený či malý, nebo vysoký, protože každý by si našel místo v týmu. Dále nás daly do čtyř skupin po čtyřech stanovištích. Na každém stanovišti byl jeden trenér, který nás učil tu danou schopnost, která je klíčová pro americký fotbal. Na prvním stanovišti bylo chytání míče. Na druhém stanovišti jsme se učili házet míčem, některým to šlo lépe někomu hůře, protože míč je šišatý. Na třetím stanovišti jsme se učili bránit hráče tím, že mu sundáte flagy, což jsou látkové praporky, které má každý kolem těla a je to varianta amerického fotbalu bez kontaktu. A na čtvrtém a posledním stanovišti se cvičilo přebírání míče tak, aby to bylo správné a aby nám ten balón nikdo nevzal. Potom jsme si zahráli proti sobě, rozdělili jsme se na dva týmy, jeden obranný a jeden útočný. Trenéři nám vysvětlili různé taktiky, kam máme běžet a co dělat a po půl hodině hraní jsem skončili a šli jsme do školy. I za nepříznivého počasí jsme si celý den užili.

Viktor Holeček, IX.A

       

Oborový miš maš

Po příchodu na minigolf jsme byli rozděleni do týmů. V každé skupině byly 3–4 děti. Paní recepční nám vysvětlila pravidla minigolfu, každému týmu rozdala golfovou hůl a tři odlišné golfové míčky. V hale bylo osmnáct golfových drah, které se od sebe liší tvarem, obtížností a délkou. U dráhy vždy byla informace, jak úder zahrát a jaký použít míček. Na dráhu s číslem 16 jsme si museli půjčit další míček na recepci. Některé dráhy byly hodně složité. Nejtěžší pro mě byla dráha, kde byl malý kopeček (hrbol) a na jeho vrcholu byla golfová jamka. Bylo hodně těžké určit sílu rány, protože se mi několikrát stalo, že míček přejel celý kopec, nebo do kopce nedojel vůbec. Všechny dráhy se daly zahrát na jeden úder, to se mi povedlo dvakrát. Nejlepší možný výsledek je 18 bodů za jednu hru. Já měl 72 body. V případě, že se vám dráhu nepovede dokončit šestým úderem, zapisujete si sedm bodů. Hra mě bavila, protože buď jsem hrál já, anebo jsem mohl koukat na ostatní hráče. I minigolf má různé soutěže a turnaje. Češi jsou v tomto sportu dobří.

Kryštof Soldát VII.A

Peču, pečeš, pečeme

Tentokrát měly pečení v režii Lucie a Nicole z IX.A. Lucie si vzala k ruce Editu, Sabinu, Karla a Sofii a Nicole Báru, Barboru, Nikolu, Majdu a Marii.

Lucie se svojí skupinou dělala piškotový dort s jahodami. Do náplně potřebovali: smetanu ke šlehání, mascarpone a cukr, ale krém se jim “zdrcl”. Povedlo se jim ho ale vyšlehat do hladka, když ho přidávali po troškách do utřeného másla s cukrem. S těstem také zápasili. Nevedlo se jim vyšlehat sníh z bílků. Zkoušeli to různě, ale nakonec skončili u ručního šlehače. Prasklo na to 12 vajec! Ale nakonec se povedlo. Pak už jen upéct a nespálit, promazat a ozdobit. Zdobení se ujal Karel. Dort vypadal hezky a moc nám chutnal.

Nicole zaměstnala každého ze skupiny, aby se cheesekake opravdu povedl. Uvidíme až zítra. Tenhle dort se musí totiž nechat uležet v lednici. Jsou na něj potřeba rozdrcené sušenky (lotusky), které spojíme rozpuštěným máslem a upěchujeme do dortové formy. Připravíme si krém ze dvou šlehaček na šlehání, dvou kelímků mascarpone, trochou cukru a želatiny nebo ztuhovače šlehačky a nalijeme na korpus. Pak si rozvaříme klidně zmražené maliny s cukrem a nalijeme na vrch dortu. Dáme do lednice, aby krém s malinami dobře ztuhl.

Zdeňka Rumlová

Praha v průběhu staletí

Dnes byl čtvrtý oborový den. Tentokrát jsme se šli podívat do Prahy na kubistické stavby a díla. Po dlouhé cestě autobusem a metrem jsme byli na místě. Po cestě k první zastávce jsme „potkali“ Obecní dům postavený ve stylu secese a Prašnou bránu postavenou ve slohu novogotickém (jmenovala se Prašná, protože se v ní skladoval střelný prach).

 První zastávkou byl dům U Černé Matky Boží. O něm nám pan učitel vyprávěl, že jeho jméno je odvozeno od černé madony (sochy matky Marie s Ježíškem), která je zamřížovaná v prvním patře. Je v něm kavárna a muzeum dětského kubismu. Dozvěděli jsme se o Pablu Picassovi – zakladateli kubismu a španělském malíři. Kubismus se vyznačuje geometrickými tvary. Po cestě na Staroměstské náměstí jsme narazili na bývalou českou mincovnu (dnes se nachází v Kutné Hoře) a na Stavovské divadlo postavené v klasicismu s korintskými sloupy. Na Staroměstském náměstí nám pan učitel ukázal dům u Kamenného zvonu, kde se možná narodil Karel IV.

 Potom jsme metrem a autobusem dorazili na Ďáblický hřbitov. Poslední rekonstrukce hřbitova byla v roce 2018 ke stému výročí republiky. Jeho nový vchod je v kubistickém stylu. Okna mají z různých geometrických tvarů vytvořeny rámy. Došli jsme k čestnému pohřebišti, kde jsou pohřbeny oběti z 1. a 2. světové války (jsou tam i oběti cizích vojáků). Každý rok se zde 11. listopadu, na den válečných veteránů, koná shromáždění, kdy se uctívají oběti. Akci pořádá francouzský velvyslanec. Na stožárech u pohřebiště během události vlaje vlajka česká, francouzská, italská, britská a americká. Potom jsme šli k pomníkům obětí nacistických poprav, které se konaly na Kobyliské střelnici. Jsou tam například atentátníci Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Jsou spolu s dalšími atentátníky vhozeni do komunistických, šachtových hrobů. Kousek od nich je dětský hřbitov, kde jsou pochované malé děti, které umřely za totality, 1. světové války a 2. světové války. Pak jsme dojeli autobusem do školy. Ve třídě 9.A nám pan učitel promítl obrázky, které mají něco společného s kubismem. Nejdříve nám promítl dům U Černé Matky Boží, pak obraz od Pabla Picassa zvaný Puzzle, potom schodiště a interiér kavárny v domě U Černé Matky Boží, další byl dům pod Vyšehradem a detail jeho oken, potom přišel na řadu Gočárův kostel v Hradci Králové, Ďáblický hřbitov na Střížkově, nový vchod do Ďáblického hřbitova a ukázku dne válečných veteránů na Ďáblickém hřbitově. Oborový den se mi moc líbil a těším se na další rok.  

Tereza Králová, VI.A

 

Učitelem/učitelkou v mateřské škole

4. oborový den proběhl v úterý 11. 4. 2023. Naše oborová skupina navštívila lesní mateřskou školu v ulici Na Znělci v Ďáblicích. V mateřské škole jsme se zúčastnili vzdělávacího procesu, který probíhal venku.

Od rána pršelo, a tak jsme byli zvědaví, jak bude vzdělávání v takové mateřské škole vypadat. U vstupní branky do areálu mateřské školy nás vřele přivítala paní ředitelka. Děti, které chodí do této lesní mateřské školy, se scházejí venku na zahradě, po příchodu jdou nakrmit králíky, které zde chovají a společně se o ně starají. Každé ráno začínají ranním kruhem a společným přivítáním. I my  jsme se přidali a společně se s dětmi přivítali. Potom děti probudily a přivítaly skřítka Dubánka. Po ranním kruhu děti čekala svačina, která probíhala i v nepříznivém počasí venku. Děti byly dostatečně vybaveny a oblečeny do deštivého počasí. Během svačiny nás paní ředitelka provedla a ukázala nám všechna zákoutí jejich rozlehlé zahrady. Zahrada je rozdělena na část herní určenou dětem a část provozní. Seznámila nás s provozem a činnostmi, které zde probíhají. Na zahradě je umístěna maringotka, kde děti odpočívají po obědě. Dále zde je chatka, která je vybavená kamny, kde se za velmi nepříznivého počasí mohou děti i dospělí ohřát či osušit. Během návštěvy jsme si všímali i toho, jaké herní prvky na zahradě děti využívají. Na tento den měli naplánované pohybové aktivity a činnosti, a tak jsme po svačině společně s dětmi vyrazili na poznávací stezku do Ďáblického háje. V mateřské škole jsme se také dozvěděli, jaká úskalí a problémy řeší. Díky této návštěvě jsme měli možnost porovnat organizaci a provoz v naší běžné tradiční mateřské škole a v mateřské škole alternativního typu.

Paní ředitelka se nám po celou dobu naší návštěvy věnovala, zodpověděla nám veškeré naše dotazy. Celé dopoledne bylo deštivé, ale čas strávený s dětmi nám příjemně a rychle utekl. Celá návštěva byla jistě pro všechny zúčastněné zajímavou zkušeností.

za oborovou skupinu Věra Dusová

Kalendář akcí

Pečení Broučci

mateřská škola

Dopolední akce třídy Broučci. Pečení a zdobení lineckého cukroví na Den Země.