V úterý prvního září jsme se zase po prázdninách všichni sešli ve škole. Školní rok jsme zahájili na náměstíčku před školou, kterému u nás říkáme rynek. Poprvé s námi byli žáci 1. A, 1. B a 1. C, které doprovodili jejich rodiče – a do školní budovy „jejich deváťáci“. Pro dobrou náladu a dodání kuráže byli prvňáčci vybaveni rovněž slunečnicí, do které byl vetknut malý kominíček pro štěstí, jak je v naší škole tradicí. Shromáždění začalo Smetanovou Vltavou a odpočítáváním posledních vteřin prázdnin, pak už se slova ujali řečníci z vedení školy i obce. Zazněla státní hymna i hymna ďáblické školy. Nejdojemnější je vždycky konec: hraje se Svěrákova píseň Chválím tě, země má, pan školník kráčí v čele se zvoncem, za ním paní učitelky a ruku v ruce žáci prvních a devátých tříd, a pak už všechny třídy jedna za druhou. Od nejmladších po nejstarší. U vchodu ještě každý pokyne panu řediteli. U starších ročníků pak nastupuje střelhbitý přesun k učebnám jednotlivých tříd: každý chce chytit to nejlepší místo…
Milí prvňáčci, vy jste byli nejdůležitější! Přejeme Vám, aby se Vám v naší škole moc líbilo, abyste měli radost z toho, co se naučíte, co zažijete a s kým se setkáte. Buďte vděční každému, kdo se Vám bude snažit pomáhat, vychovávat vás a vzdělávat! Je to ale hlavně na Vás. Než se nadějete, budete kráčet do školy jako deváťáci, po boku další generace prvňáčků. Uteče to.
Adéla Petruželková
