První školní týden jsme také měli tu velikou radost, že se konečně otevřel náš nový školní pavilon, nejprve pro veřejnost, ale záhy i pro výuku. Po letech plánování, příprav a období, kdy se zahrada školy změnila na staveniště, jsme se dočkali dlouho očekávaného slavnostního momentu. Shromážděné rodiče, žáky i učitele školy ve čtvrtek 3. září pozdravili všichni nejdůležitější lidé celého projektu: kromě pana ředitele také architekti stavby Václav Škarda a Jiří Švehla, za zhotovitelskou firmu PK Bau pan Ondřej Prášek, vedoucí stavby pan Suk, a naši zastupitelé, pan starosta, paní místostarostka a pan místostarosta i zástupci městské části Praha 8. Dorazil také pané senátorka Vladimíra Ludková. Na otevření pavilonu se přišli podívat také paní ředitelky z okolních škol a bývalá paní ředitelka ďáblické školy, paní Milada Burlishová.
Děkovalo a přálo se na všechny strany. Pan ředitel představil čtyři multifunkční učebny pavilony a nastínil, k jakým aktivitám mohou být ve výuce využívány. Paní místostarostka ohromila přítomné předčítáním finančních položek za jednotlivé technické komponenty. Doušku připojil i náš milý pan soused, pan Michek. Po všech proslovech přivedla paní učitelka Stoklasová skupinku žáků, aby zazpívali dvě lidové písně, Ach synku, synku, oblíbenou píseň prezidenta Masaryka, a Holka modrooká. Byl to moc hezký moment: najednou bylo jasné to, co předtím tak nějak zapadlo pod vznešenými slovy díků za splnění slibů a realizování vizí. Jsme škola! Tady jde hlavně o děti! A předměty a aktivity, které by všechny mohli bavit a které jsme dosud učili v polních podmínkách: hudební a výtvarnou výchovu, dílny, vaření, nacvičování divadla, všemožné tvoření.
Pak už se stříhala páska (skupinově). Drželi ji čtyři deváťáci ve školních tričkách. A pak už všichni chtěli dovnitř. Rozdávali se koláčky…
Adéla Petruželková
