Ve středu 6. května se žáci a učitelé naší školy v průběhu dopoledne shromáždili u školní lípy. Jako obvykle byl s námi i pan starosta, jeho zástupce a rovněž několik místních občanů. Shromáždění k oslavě květnových státních svátků tentokrát zahrnovalo i oslavu životního jubilea paní Pavly Dostrašilové, jejíž pedagogické působení bylo spjaté rovněž s naší školou. Historický kontext svátečních dní připomněly shromážděným studentky 9. B Holly Williams a Johanka Novotná. Pan starosta přečetl záznam o průběhu posledních válečných dní v Ďáblicích. Když jmenoval, kolik zraněných či internovaných vojáků přespávalo v budově naší školy, a k čemu došlo, když kolem projížděla vojenská hlídka, všichni utichli. Snad to byl moment, kdy jsme si dokázali představit, že každým místem, i touto školou, procházejí dějiny, a je jen na nás, jestli jejich hlas dokážeme zaslechnout.
Pak už patřila všechna pozornost devadesátileté paní učitelce Dostrašilové, která v rozhovoru s panem ředitelem zavzpomínala na své dětství v Březiněvsi i učitelskou dráhu v ďáblické škole. Tradiční dárky naší školy, med a vajíčka ze školní farmy, jí předávala také paní učitelka Hamzová, její bývalá žačka. Nechyběly květiny a dort.
Na závěr shromáždění zazněla státní hymna, resp. dobová nahrávka zpěvu hymny v podání letců RAF, a hymna Evropské unie, jejíž svátek připadá na 9. května. S prvními tóny husitského chorálu pak jako obvykle vyrazila vlajková četa a studenti s věncem k pomníku padlých. Při návratu zpět do školní budovy se k překvapení všech rozdávala zmrzlina.
Adéla Petruželková
